Památník obětem 1938 - 1939 v dělostřelecké tvrzi Bouda
Mgr. Martin Ivan
Dělostřelecká tvrz Bouda se nachází na stejnojmenném kopci (kóta 845), asi 5 km jihozápadně od města Králíky v Pardubickém kraji. Je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí čs. opevnění z let 1935–1938. Současně je jedinou, u níž stavební úpravy v pozdějších obdobích nenarušily výrazně její původní podobu. I přes devastaci v době nacistické okupace a po druhé světové válce představuje svým stavem unikátní pevnostní komplex.
Tvrz tvoří pět objektů (srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti (tzv. IV. římský). Jeden je vchodový, jeden dělostřelecký a tři pěchotní. Sruby jsou v podzemí navzájem propojeny systémem chodeb a sálů. Ve skladištích tvrze se mělo nacházet vše, co by její posádce umožnilo bojovat v obklíčení i po dobu několika týdnů. Pevnost měla hájit posádka asi 400 mužů V. praporu hraničářského pluku 19 Žamberk.
V září 1938 neměla tvrz ještě kompletní vnitřní výbavu a instalace a chyběly jí některé důležité části (především otočná a výsuvná dělostřelecká věž s dvojčetem 10 cm houfnic – hlavní zbraň tvrze, vybavení strojovny/elektrárny a filtrovny). Proto měla za mobilizace československé branné moci v září roku 1938 jen provizorní posádku 119 vojáků.
Během okupace na tvrzi probíhaly zkoušky německých zbraní a munice, které objekty poničily. Po druhé světové válce byla pevnost částečně opravena a uvažovalo se o jejím využití jako skladiště. K tomu však nikdy nedošlo. Okolnosti a odlehlá poloha uchránily tvrz od využívání, které by současně vedlo ke stavebním úpravám, jako na ostatních tvrzích.
Dlouhá léta byli návštěvníky pevnosti jen trampové, kteří měli v samostatných pěchotních srubech přiléhajících k tvrzi nejméně dvě osady, zájemci o vojenskou historii, zvláště „bunkrologové“ a různí zvědavci. V té době totiž byla Bouda jedinou dostavěnou tvrzí, kterou nevyužívala armáda nebo ministerstvo vnitra. Při těchto neoficiálních návštěvách však docházelo k úrazům a to i smrtelným.
V roce 1990 založila parta pěti nadšenců Společnost přátel československého opevnění (SPČO), která usilovala o předání objektu tvrze k užívání s cílem proměnit Boudu na vojenské muzeum – muzeum čs. opevnění. Díky SPČO je dnes pevnost oficiálně přístupná veřejnosti.
Ve čtvrtém kasárenském sále (bývalá ubikace poddůstojníků) v podzemí dělostřelecké tvrze Bouda se nachází Pietní místo, Památník obětem 1938 - 1939. Přestože republika nebyla oficiálně ve válce, od května 1938 do dubna 1939 položilo své životy při obraně státu a státních hranic nejméně 171 příslušníků československé armády, finanční stráže, policie a četnictva. Dalších 404 bylo raněno a přes 1 050 osob odvlečeno za hranice do internace.
K těmto ztrátám došlo v bojích s henleinovskými povstalci, příslušníky Sudetoněmeckého Freikorpsu, maďarskými a polskými teroristy, ukrajinskými nacionalisty z organizace Karpatská Sič, polskou a maďarskou armádou a při menších konfliktech s armádou německou. Do ztrát jsou započítány i nehody ve službě a sebevraždy v důsledku přijetí mnichovského diktátu. Seznam obětí sestavil pan Vladimír Pohorský podle archivních pramenů.
Při příležitosti vzpomínkové akce CIHELNA 2004 v Králíkách, byla vyrobena pamětní tabule se jmény padlých a vystavena u Vojenského muzea Králíky. Po skončení akce byla pamětní tabule přesunuta na dělostřeleckou tvrz Bouda. V podzemí, v prostoru kasáren, bylo vytvořeno Pietní místo, kde je možno během prohlídky chvíli postát a poklonit se památce obránců Československé republiky.
Použité prameny:
Dělostřelecká tvrz Bouda – muzeum čs. opevnění. Internetové stránky
Spolek pro vojenská pietní místa – archívní verze, Dělostřelecká tvrz Bouda, Památník obětem 1938 – 1939
Náhledy fotografií ze složky Památníky obránců ČSR
