Mgr. Martin Ivan
Pomníky, památníky a pamětní desky k událostem let 1938 a 1939 v Jihočeském kraji. Vzhledem k nově budovaným pomníkům přehled nemusí být aktuální.
Pomník dozorce finanční stráže Jaroslava Nováka v Cetvinách
Při pohotovosti Stráže obrany státu v létě 1938 jednoho z místních financů, dozorce Jaroslava Nováka, v napjaté době v noci na hlídce omylem zastřelil jeho kolega.
Místo: Dolní Dvořiště (okres Český Krumlov), zaniklý městys Cetviny, v těsné blízkosti hranice s Rakouskem, v místě bývalého hraničního přechodu.
Odhalení: 1945
Provedení: Vztyčený žulový opracovaný kámen s vytesaným křížkem a nápisem.
Nápis:
Zde padl při výkonu
služby v obraně státu
dne 30. 7. 1938
Jaroslav Novák
Pomník dozorce finanční stráže Václava Klimeše u osady Tichá
Dvoučlenná hlídka Stráže obrany státu na motocyklu, ve složení dozorce finanční stráže Václav Klimeš a vojenská posila četař Karel Boneš, byla na průzkumu během cesty do Cetvin 22. 9. 1938 přepadena skupinou německých a maďarských dezertérů. Během přestřelky Václav Klimeš padl, Karel Boneš byl raněn a zajat.
Místo: U cyklostezky v katastru osady Tichá, patřící k obci Dolní Dvořiště.
Provedení: Velký kámen s pamětní deskou.
Nápis:
Zde padl v boji s ozbrojenci německé
fašistické organizace Freikorps
dozorce finanční stráže
Václav Klimeš
*31.11.1913 +22. 9.1938
Příslušník Stráže obrany státu
Československé republiky
Čest jeho památce
Nápis na desce obsahuje několik nepřesností. Freikorps nebyla fašistická, ale nacistická organizace. (Fašismus vznikl v Itálii, nacismus v Německu.) Klimeš nepadl v boji s Freikorpsem, ale s dezertéry čs. armády. Sudetoněmecký Freikorps přepadl blízký městys Cetviny (dnes již zaniklý) a zajal místní družstvo Stráže obrany státu. Klimeš s Bonešem jeli zjistit, jaká je v Cetvinách situace, protože u jejich družstva byla slyšet z Cetvin střelba.
Pomník vrchního strážmistra četnictva Antonína Měsíčka u Pasečné
Antonín Mĕsíček, velitel četnické stanice Německý Rychnov u Frymburku, byl smrtelně zraněn dvěma zásahy do břicha 21. 9. 1938 při jízdě na motocyklu u osady Pasečná (v r. 1938 Reiterschlag). Zemřel 23. 9. 1938 v nemocnici v Českém Krumlově. Pomník je věnován nejen Antonínu Měsíčkovi, ale i Němcům, kteří byli zavražděni po válce ze msty.
Místo: Přední Výtoň, osada Pasečná v lese u silnice.
Odhalení: Po roce 1990.
Provedení: Kamenná deska s vytesaným křížem a dvojjazyčným česko – německým nápisem.
Nápis:
IN MEMORIAM
Zde padly první výstřely
během vyhrocujícího se
nacionalistického šílenství,
dne 21. 9. 1938.
Ze zálohy zde byl příslušníky
Freikorpsu zastřelen
Antonín MĚSÍČEK,
četnický velitel z Rychnůvku.
Zemřel 23. 9. 1938.
To byla první oběť vraždění.
Jako odplatu za tento čin
položili další lidé své
životy v letech 1945 – 1946.
Vzpomeňme všech obětí,
i těch dalších, kteří
následovali.
Kámen republiky u Peršláku
Budova Peršláku sloužila od roku 1922 jako služebna a kasárna (ubytovna) pro Oddělení finanční stráže (OFS) Peršlák. V roce 1938, když bylo Rakousko již po anšlusu obsazeno Německem, tvořili místní financi součást družstva Stráže obrany státu (SOS). Muži ze SOS vytvarovali z pískovce podobu tehdejší ČSR (ke které ještě patřila Podkarpatská Rus) a do obrysu hranic vyryli nápis "21/5 1938 Naše je a naše zůstane!". Téhož roku překročila hranice republiky vojska Wehrmachtu a několik německých vojáků posměšně doplnilo k textu: "BIS WIR kamenn! P. Z. ARS. 8. X. 1938", tedy „než jsme přišli my“ P. Z. ARS. 8. X. 1938 - Zkratka znamenala Artillerie Regiment - schwere, který byl součástí 2. tankové divize. Během války zde kámen zůstal jako památník "osvobození z českého područí". Situace se ale změnila a v květnu 1945 se Češi do Peršláku vrátili a na kámen dopsali „Pravda vítězí 1945". Od té doby stál kámen před kasárnami. V roce 1991 koupila kasárna nová majitelka, která je přetvořila na lesní hotel.
Místo: Nový Vojířov (okres Jindřichův Hradec), před hotelem Peršlák.
Provedení: Pískovcový kámen s reliéfem první republiky.
Nápis:
(střed – český text)
21/5 1938
Naše je a naše zůstane!
(vpravo nahoře – německý text)
BIS WIR kamen! P. Z. ARS. 8. X. 1938
(vlevo - text po válce)
9. V. 1945
PRAVDA VÍTĚZÍ
Pomník hraničářům z roku 1938 ve Studánkách
V září 1938 se o zdejší celní úřad a nedaleké město Vyšší Brod vedly tvrdé boje mezi Sudetoněmeckým Freikorpsem a Stráží obrany státu, podporovanou armádou. Celní úřad a po něm i město několikrát vystřídaly majitele. Vyšší Brod byl dobyt zpět s pomocí cyklistické roty československé armády a improvizovaného obrněného vlaku 30. 9. 1938.
Místo: Vyšší Brod, vesnice Studánky (okres Český Krumlov). V prostoru zbořené budovy celního úřadu a oddělení finanční stráže u hraničního přechodu do Rakouska.
Provedení: Kámen s kovovou deskou a replika hraničního sloupu ČSR.
Nápis:
Všem hraničářům,
kteří v roce 1938
bojovali
za demokratické
Československo
Nezapomeneme!
Použitá literatura a prameny:
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl třetí. Codyprint, Praha 2007
Padlí obránci z bojů o čsl. pohraničí 1938-1939. codyprint.cz
Spolek pro vojenská pietní místa. vets.cz
Wikipedie, otevřená encyklopedie. cs.wikipedia.org
