Jesenicko v roce 1938

 

Pomníky, památníky a pamětní desky k událostem let 1938 a 1939 v Jihočeském kraji. Vzhledem k nově budovaným pomníkům přehled nemusí být aktuální.

 

Při pohotovosti Stráže obrany státu v létě 1938 jednoho z místních financů, dozorce Jaroslava Nováka, v napjaté době v noci na hlídce omylem zastřelil jeho kolega.

Místo: Dolní Dvořiště (okres Český Krumlov), zaniklý městys Cetviny, v těsné blízkosti hranice s Rakouskem, v místě bývalého hraničního přechodu.

Odhalení: 1945

Provedení: Vztyčený žulový opracovaný kámen s vytesaným křížkem a nápisem.

Nápis: 

Zde padl při výkonu

služby v obraně státu

dne 30. 7. 1938

Jaroslav Novák

 

Pomník Františka Bindera v Hojné Vodě 

František Binder v září 1938 sloužil jako vojenská posila Stráže obrany státu na celnici Kaplické Chalupy. 21. září krátce po půlnoci odrazil střelbou z lehkého kulometu spolu s dalšími dvěma vojáky útok několika desítek sudetoněmeckých povstalců. 25. září došlo k dalšímu útoku, během kterého byli obránci nuceni ustoupit. 

Po německé okupaci republiky se zapojil do odboje ve vojenské organizaci Obrana národa. Uprchl do Velké Británie, kde se stal členem československých jednotek RAF. Během náletu na Německo byl smrtelně raněn jako zadní střelec bombardéru při střetu s nočním stíhačem. 

Místo: Hojná Voda, část obce Horní Stropnice, okres České Budějovice. 

Odhalení: 27. října 2014

Provedení: Velký kámen s pamětní deskou. 

Nápis: 

Podplukovník letectva i. m. 

FRANTIŠEK BINDER 

Sergeant R.A.F. 

22. října 1914, Hojná Voda 

4. března 1942, East Wreatham, Norfolk, Spojené Království 

československý voják, 

příslušník Stráže obrany státu, 

člen Obrany národa, 

příslušník zahraniční československé armády 

ve Francii a 311. bombardovací perutě britské R.A.F. 

 

Pomník dozorce finanční stráže Václava Klimeše u osady Tichá 

Dvoučlenná hlídka Stráže obrany státu na motocyklu, ve složení dozorce finanční stráže Václav Klimeš a vojenská posila četař Karel Boneš, byla na průzkumu během cesty do Cetvin 22. 9. 1938 přepadena skupinou německých a maďarských dezertérů. Během přestřelky Václav Klimeš padl, Karel Boneš byl raněn a zajat. 

Místo: U cyklostezky v katastru osady Tichá, patřící k obci Dolní Dvořiště. 

Provedení: Velký kámen s pamětní deskou. 

Nápis: 

Zde padl v boji s ozbrojenci německé 

fašistické organizace Freikorps 

dozorce finanční stráže  

 

Václav Klimeš 

*31.11.1913  +22. 9.1938 

Příslušník Stráže obrany státu  

Československé republiky 

Čest jeho památce 

 

Nápis na desce obsahuje několik nepřesností. Freikorps nebyla fašistická, ale nacistická organizace. (Fašismus vznikl v Itálii, nacismus v Německu.) Klimeš nepadl v boji s Freikorpsem, ale s dezertéry čs. armády. Sudetoněmecký Freikorps přepadl blízký městys Cetviny (dnes již zaniklý) a zajal místní družstvo Stráže obrany státu. Klimeš s Bonešem jeli zjistit, jaká je v Cetvinách situace, protože u jejich družstva byla slyšet z Cetvin střelba. 

 

Antonín Mĕsíček, velitel četnické stanice Německý Rychnov u Frymburku, byl smrtelně zraněn dvěma zásahy do břicha 21. 9. 1938 při jízdě na motocyklu u osady Pasečná (v r. 1938 Reiterschlag). Zemřel 23. 9. 1938 v nemocnici v Českém Krumlově. Pomník je věnován nejen Antonínu Měsíčkovi, ale i Němcům, kteří byli zavražděni po válce ze msty.

Místo: Přední Výtoň, osada Pasečná v lese u silnice.

Odhalení: Po roce 1990.

Provedení: Kamenná deska s vytesaným křížem a dvojjazyčným česko – německým nápisem.

Nápis:

IN MEMORIAM

 

Zde padly první výstřely 

během vyhrocujícího se 

nacionalistického šílenství, 

dne 21. 9. 1938. 

Ze zálohy zde byl příslušníky 

Freikorpsu zastřelen 

Antonín MĚSÍČEK, 

četnický velitel z Rychnůvku. 

Zemřel 23. 9. 1938. 

To byla první oběť vraždění.

 Jako odplatu za tento čin 

položili další lidé své 

životy v letech 1945 – 1946. 

Vzpomeňme všech obětí, 

i těch dalších, kteří 

následovali.

 

Kámen republiky u Peršláku
Budova Peršláku sloužila od roku 1922 jako služebna a kasárna (ubytovna) pro Oddělení finanční stráže (OFS) Peršlák. V roce 1938, když bylo Rakousko již po anšlusu obsazeno Německem, tvořili místní financi součást družstva Stráže obrany státu (SOS). Muži ze SOS vytvarovali z pískovce podobu tehdejší ČSR (ke které ještě patřila Podkarpatská Rus) a do obrysu hranic vyryli nápis "21/5 1938 Naše je a naše zůstane!". Téhož roku překročila hranice republiky vojska Wehrmachtu a několik německých vojáků posměšně doplnilo k textu: "BIS WIR kamenn! P. Z. ARS. 8. X. 1938", tedy „než jsme přišli my“ P. Z. ARS. 8. X. 1938 - Zkratka znamenala Artillerie Regiment - schwere, který byl součástí 2. tankové divize. Během války zde kámen zůstal jako památník "osvobození z českého područí". Situace se ale změnila a v květnu 1945 se Češi do Peršláku vrátili a na kámen dopsali „Pravda vítězí 1945". Od té doby stál kámen před kasárnami. V roce 1991 koupila kasárna nová majitelka, která je přetvořila na lesní hotel.
Místo: Nový Vojířov (okres Jindřichův Hradec), před hotelem Peršlák.
Provedení: Pískovcový kámen s reliéfem první republiky.
Nápis: 

(střed – český text)
21/5 1938
Naše je a naše zůstane!
(vpravo nahoře – německý text)
BIS WIR kamen! P. Z. ARS. 8. X. 1938
(vlevo - text po válce)
9. V. 1945
PRAVDA VÍTĚZÍ

 

V září 1938 se o zdejší celní úřad a nedaleké město Vyšší Brod vedly tvrdé boje mezi Sudetoněmeckým Freikorpsem a Stráží obrany státu, podporovanou armádou. Celní úřad a po něm i město několikrát vystřídaly majitele. Vyšší Brod byl dobyt zpět s pomocí cyklistické roty československé armády a improvizovaného obrněného vlaku 30. 9. 1938.

Místo: Vyšší Brod, vesnice Studánky (okres Český Krumlov). V prostoru zbořené budovy celního úřadu a oddělení finanční stráže u hraničního přechodu do Rakouska.

Provedení: Kámen s kovovou deskou a replika hraničního sloupu ČSR.

Nápis:

Všem hraničářům,

kteří v roce 1938

bojovali

za demokratické

Československo

Nezapomeneme!

 

 

 

 

BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005

LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl třetí. Codyprint, Praha 2007

Padlí obránci z bojů o čsl. pohraničí 1938-1939. codyprint.cz

Spolek pro vojenská pietní místa. vets.cz 

Wikipedie, otevřená encyklopedie. cs.wikipedia.org