Jesenicko v roce 1938

 

Pomníky, památníky a pamětní desky k událostem let 1938 a 1939 v Moravskoslezském kraji. Vzhledem k nově budovaným pomníkům přehled nemusí být aktuální. Informace v některých nápisech jsou nepřesné.

 

24. 9. 1938 kolem 23:00 propukly v Bruntále (německy Freudenthal) přestřelky s henleinovci. Byly ostřelovány služebny bezpečnostních sborů a budovy armády. Ve městě bylo přerušeno elektrické vedení. Proti povstalcům byly nasazeny jednotky armády, zvláště pohotovostní jednotky s mužstvem pěšího pluku 34 z Bruntálu, podporované obrněnou technikou. 25. 9. byl vyhlášen výjimečný stav. Boje propukly opět po 20:00. Povstalci tentokrát útočili i na okresní hejtmanství (okresní úřad, dnešní městský úřad). Budovu hájili pod vedením okresního hejtmana Jana Brothánka četníci, příslušníci velitelství praporu Stráže obrany státu a ozbrojení úředníci, mezi nimi i Němci. Opět byla nasazena armáda s obrněnou technikou. 26. 9. 1938 proběhly prohlídky města a zatýkání podezřelých. K dalším přestřelkám již nedošlo.

Místo: Bruntál, Nádražní, městský úřad, vstupní schodiště.

Odhalení: 2013

Nápis: 

Na paměť obránců Okresního úřadu Bruntál

v září 1938 a v upomínku 34. pěšího pluku

střelce Jana Čapka.

 

„…nelze mi každého jednotlivce zde uváděti.“

                                                                                    Jan Brothánek

 

Jaroslav Švarc byl voják československé armády. V roce 1938 jako desátník hraničářského pluku 4 velel osádce pěchotního srubu MO-S 18 „Obora“ v Darkovičkách. Po okupaci odešel do zahraničí a zapojil se do vojenského odboje. V roce 1942 byl jako parašutista vysazen do protektorátu. Zemřel 18. června 1942 společně s dalšími parašutisty, v pravoslavném kostele Sv. Cyrila a Metoděje v Praze, při boji s nacistickou přesilou vlastní rukou. V roce 1945 byl in memoriam povýšen do hodnosti nadporučíka, v roce 2002 do hodnosti podplukovníka. (Text je nepřesný. Ve srubu pouze sloužil, velitelem nebyl, to mohl být jen důstojník.)

Místo: Hlučín, Darkovičky (okres Opava), pěchotní srub MO-S 18 „Obora“.

Odhalení: 1994

Nápis:

PAMÁTCE

NPOR. JAROSLAVA ŠVARCE

VELITELE OSÁDKY SRUBU MO-18 OBORA

V ROCE 1938

NAROZEN 11. 5. 1914

VE VELKÉM ÚJEZDU U OLOMOUCE

PŘÍSLUŠNÍK ČS. ARMÁDY V ANGLII

ČLEN PARADESANTNÍ SKUPINY TIN

PADL 18. 6. 1942

V BOJI S NĚMECKÝMI OKUPANTY

V CHRÁMU SV. CYRILA METODĚJE

V RESSLOVĚ ULICI V PRAZE

 

2. ARMÁDNÍ SBOR GŠ AČR V OLOMOUCI

SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM V OPAVĚ

ODHALENO

21. 5. 1994

 

Dne 14. 3. 1939 došlo v Místku k jedinému střetu mezi československou armádou a okupačním wehrmachtem. Důstojník německé jednotky chybně vyzval strážného u Czajankových kasáren, sídla III. praporu 8. pluku Slezského, aby se vzdal. Strážný to odmítl a došlo k přestřelce. Obranu kasáren vedli kapitán Pavlík a poručík Martínek. Po asi půl hodině začala obráncům docházet munice. Přítomný velitel praporu po telefonátu na velitelství pluku vydal rozkaz ukončit palbu. Němci měli nezjištěný počet padlých, obránci dva lehce raněné.

Místo: Frýdek-Místek, Hlavní třída, parčík v místě bývalých Czajankových kasáren.

Provedení: Vysoký kamenný kvádr. V horní části je pamětní deska s plasticky vyvedeným lvem, stojícím na zadních nohou a držícím vlající prapor.

Odhalení: 1989, původně byla pamětní deska na již zbořených kasárnách.

Nápis: 

ZDE KLADL SE ZBRANÍ V RUCE

8. PĚŠÍ PLUK „SLEZSKÝ“

DNE 14. BŘEZNA 1939

ODPOR NĚMECKÝM OKUPANTŮM

 

29. září 1938 došlo v obci Linhartovy (v roce 1938 Geppersdorf) k přestřelce družstva Stráže obrany státu (SOS) s příslušníky Sudetoněmeckého Freikorpsu. Povstalci stříleli z Německa přes řeku Opavici, jejímž středem vedla státní hranice. Během boje byl zastřelen vojín v záloze Karel Skácel, vojenská posila praporu SOS Bruntál.

Místo: Město Albrechtice, vesnice Linhartovy (okres Bruntál) v parku.

Provedení: Ležící plochý kámen, s pamětní deskou na horní části.

Odhalení: 2018

Nápis: 

Dne 29. září 1938 byl v Linhartovech při

ostraze státní hranice s Německem

zákeřně zastřelen poddůstojník československé

armády Karel Skácel. Zasažen čtyřmi střelami 

z protějšího břehu řeky. 

Čest památce vojáka padlého v míru.

 

22. září 1938 v obci Liptaň (v r. 1938 Liebenthal) na Bruntálsku, obklíčilo asi 180 místních henleinovců četnickou stanici, sloužící také jako  zpravodajská ústředna Stráže obrany státu (SOS). Přítomní dva členové praporu SOS Bruntál z řad finanční stráže (FS) a dva místní četníci se přesile vzdali. V následujících okamžicích henleinovci stojící před budovou začali střílet na další dva příslušníky FS, kteří se na motocyklu snažili dostat ke stanici. Přitom byli vlastními soukmenovci zastřeleni tři Němci. Oba financi se do stanice dostali nezraněni, ale protože posádka stanice byla již odzbrojena, museli se také vzdát. Jako pomstu za své tři mrtvé zahájili henleinovci na zajaté členy SOS a četnictva palbu ze samopalů a raněné dobyli četnickými šavlemi. 

 

Místo: Liptaň (okres Bruntál), parčík ve středu obce.

Provedení: Upravený pomník obětem 1. světové války s novou deskou.

Odhalení: 1947, 1988 deska překryta, 1993 pomník obnoven.

Nápis: Text přísahy SOS, datum události, nepřesné uvedení příčiny smrti, hodnosti s příslušností k bezpečnostním sborům a jména zavražděných.

 

„Přísaháme, že budeme druh druha milovati,

k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti,

ale až do konce se brániti, jak nám káže mužná čest a vědomí

povinností občanských. Tak přísaháme!“

 

22. září 1938

 

V nerovném boji s nacistickými ordnery

hrdinnou smrtí padli:

vrchní strážmistr Rudolf Mokrý

vrchní respicient finanční stráže Ludvík Svoboda

strážmistr četnictva Vilém Leher

dozorce finanční stráže Vítězslav Hofírek

dozorce finanční stráže František Čech

dozorce finanční stráže Inocenc Dostál

 

Místo: Liptaň, u obecního úřadu nad kanalizační jímkou.

Provedení: Nízký obdélníkový pomník.

Odhalení: 1988 k 50. výročí Liptaňské tragédie.

Nápis: Již bez uvedení hodností, příslušností k bezpečnostním sborům a jmen obětí. Současně byl původní pomník změněn překrytím desky opět na pomník obětem 1. světové války.

 

50.

výročí Liptaňské tragédie

Září

1938-1988

STATEČNÝM

OBRÁNCŮM VLASTI

občané okresu Bruntál

 

UŽ NIKDY FAŠISMUS

UŽ NIKDY ZRADU

 

Místo: Liptaň, před budovou bývalé četnické stanice č. p. 261.

Provedení: Pomníček s tmavou deskou. Deska byla původně umístěna na zdi domu. V době socialismu byla sejmuta. Na místo se vrátila po roce 1989. V souvislosti s opravou fasády byla ze zdi přemístěna na pomníček před domem, mimo soukromý pozemek.

Nápis: 

V TOMTO DOMĚ BYLO 22. 9. 1938

ZAVRAŽDĚNO ŠEST PŘÍSLUŠNÍKŮ

STRÁŽE OBRANY STÁTU

NĚMECKÝMI FAŠISTY

ČEST JEJICH PAMÁTCE

 

Poznámka: Četníci na stanici nebyli zařazeni ve Stráži obrany státu.

 

Strážní prapory byly podřízeny hraničářským (pevnostním) plukům a jejich úkolem bylo zajišťovat budované opevnění. V případě nepřátelského útoku se měli příslušníci strážního praporu ve střežených objektech hájit do příchodu posil. Po dokončení stavebního úseku se měly strážní prapory stát běžnými prapory hraničářských pluků a jejich vojáci posádkami jednotlivých objektů. V září 1938 byl příslušníkem strážního praporu XIII. v Litultovicích Jan Kubiš. V roce 1942 společně s Jozefem Gabčíkem, jako příslušníci zahraničního vojenského odboje, spáchali v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heidrycha.

Provedení: Přepůlený kámen, s kovovou deskou na rovné ploše.

Místo: Litultovice (okres Opava), u kostela sv. Bartoloměje.

Odhalení: 2017

Nápis:

Od září 1937 byli v Litultovicích ubytováni vojáci

strážního praporu XIII. střežící čs. opevnění.

Mezi nimi byl Jan Kubiš. Jako parašutista provedl

s J. Gabčíkem 27. 5. 1942 atentát na Heydricha.

 

 

 

BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005

LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl třetí. Codyprint, Praha 2007

Padlí obránci z bojů o čsl. pohraničí 1938-1939. codyprint.cz

Spolek pro vojenská pietní místa. vets.cz 

Wikipedie, otevřená encyklopedie. cs.wikipedia.org