Mgr. Martin Ivan
Pomníky, památníky a pamětní desky k událostem let 1938 a 1939 v Pardubickém kraji. Vzhledem k nově budovaným pomníkům přehled nemusí být aktuální.
Památník budovatelů a obránců československého opevnění v dělostřelecké tvrzi Bouda
Místo: Dělostřelecká tvrz Bouda na stejnojmenném kopci (kóta) 845, asi 5 km jihozápadně od města Králíky. (Nejbližší obec je Těchonín.) Ve vchodovém objektu.
Odhalen: 2022
Provedení: Pískovcová deska se znakem Československé republiky na pískovcovém podstavci s nápisem.
Nápis:
Památce budovatelů a obránců
Československého opevnění
Památník obětem 1938 -1939 v dělostřelecké tvrzi Bouda
(Pietní místo)
Místo: Dělostřelecká tvrz Bouda na stejnojmenném kopci (kóta 845), asi 5 km jihozápadně od města Králíky. Ve čtvrtém kasárenském sále (bývalá ubikace poddůstojníků) v podzemí.
Odhalen: 2004
Provedení: Pamětní tabule se jmény padlých, obětí nehod a sebevražd v letech 1938-1939 z řad armády, finanční stráže, četnictva, policie a Stráže obrany státu.
Pamětní deska plk. Boreckého v pěchotním srubu K-S 8 v Červeném Potoku
Plukovník pěchoty Bohumil Borecký byl v roce 1938 velitelem hraničářského (pevnostního) pluku 6, jehož vojáci obsazovali těžké opevnění na Králicku. V roce 1949 byl zatčen Státní bezpečností a vydán do Sovětského svazu. Jako bývalý československý legionář v Rusku byl odsouzen k trestu smrti, změněnému na 25 let odnětí svobody. Zahynul v 50. letech v sovětském lágru. V roce 1993 byl povýšen in memoriam do hodnosti generálmajora.
Místo: Králíky, Červený Potok (okres Ústí nad Orlicí), pěchotní srub K-S 8 „U nádraží“, vstupní chodbička.
Odhalení: 1999
Nápis:
Stůjte proto všichni pevně tam
kam Vás republika postavila.
Našim společným heslem budiž
neprojdou!
plk. pěch. BOHUMIL BORECKÝ
*14. 7. 1891
Zemřel v padesátých letech
v sovětském lágru.
Místo a čas smrti není znám.
Pamětní deska četaře Arnošta Hrada v pěchotním srubu K-S 14 v Králíkách
Četař Arnošt Hrad, zástupce velitele pěchotního srubu KS-14, se 3. října 1938 smrtelně zranil služební pistolí na protest proti předání našeho pohraničního opevnění německému velení bez boje podle podmínek mnichovského diktátu. Téhož dne zemřel v nemocnici v Červené Vodě.
Místo: Králíky (okres Ústí nad Orlicí). Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“, vstupní chodbička.
Odhalení: 1994 (zničena vandaly), znovuodhalení 1998
Nápis:
NEUSTOUPIL
V tomto pěchotním srubu ukončil dne 3. října 1938 svůj život
voják 12. roty IV. praporu 6. hraničářského pluku čs. armády
zástupce velitele objektu
četař Arnošt Hrad
Věčná čest jeho památce
V den 60. výročí jeho smrti
NGŠ AČR
Obnoveno nákladem
SPOLEČNOSTI PŘÁTEL ČS. OPEVNĚNÍ, s.r.o.
Památník finanční stráže v pěchotním srubu K-S 14 v Králíkách
Místo: Králíky (okres Ústí nad Orlicí). Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“. Stálá expozice „Finanční stráž Republiky československé 1918-1948“ v Muzeu čs. opevnění z let 1935 – 38.
Odhalen: 2009
Provedení: Dvě kovové pamětní desky s československým lvem mezi nimi na zdi místnosti. Na deskách je uvedeno jednačtyřicet jmen „financů“, kteří padli na hranicích v letech 1938 – 1939 při obraně ČSR. Většina z nich v rámci jednotek Stráže obrany státu.
Pamětní deska budovatelů a obránců čs. opevnění v Králíkách
Místo: Králíky (okres Ústí nad Orlicí), areál dělostřelecké tvrze „Hůrka“.
Odhalení: 2008
Nápis:
Jejich heslem bylo:
„NEPROJDOU“
Památce budovatelů
československého opevnění
a jeho obránců v roce 1938.
Pomník vojáků pěšího pluku 13 v Moravské Chrastové
Dne 31. 10. 1938 svedla část mužstva pěšího pluku 13 a četnický pohotovostní oddíl vítěznou bitvu s asi 500 henleinovci, kteří v noci přepadli a neoprávněně zabrali Moravskou Chrastovou a přilehlé osady. Během boje padli, nebo byli smrtelně zraněni 4 vojáci.
Místo: Brněnec, Moravská Chrastová (okres Svitavy), u obecního úřadu.
Provedení: Členěný pomník, vyšší část nese kovovou plastiku lva a letopočet 1938 - 1945, nižší část velkou desku z tmavého kamene s nápisem.
Nápis:
MY VLASTI DALI ŽIVOT, A VY....?
SVOBODNÍK ANTONÍN ČERNÝ 1915 - 1938
VOJ. V ZÁL. BEDŘICH STUCHLÍK 1913 - 1938
VOJ. V ZÁL. ALOIS ŽATKA 1913 - 1938
VOJ. TOMÁŠ MORÁVEK 1915 – 1938
Pomník svobodníka Jaromíra Šotoly v Řestokách
Svobodník aspirant Jaromír Šotola byl zařazen k 10. letce leteckého pluku 3. Dne 25. 10. 1938 byl u Veľkého Mederu na Slovensku smrtelně zraněn střelbou maďarské stíhačky při letu jako pozorovatel.
Místo: Řestoky (okres Chrudim), náves, vedle pomníku obětem 1. světové války.
Provedení: Vztyčený opracovaný kámen s kovovým reliéfem padlého letce a vsazenou mramorovou deskou s vytesaným nápisem.
Nápis:
ČS. VOJENSKÝ LETEC
JAROMÍR ŠOTOLA
PADL HRDINNĚ DNE 25. ŘÍJNA
NA SLOVENSKU VE VĚKU 20 LET.
--------------------------------------
9. KVĚTNA 1946.
VDĚČNÁ VZPOMÍNKA V PRVNÍ
VÝROČÍ DNE VÍTĚZSTVÍ.
Použitá literatura a prameny:
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl třetí. Codyprint, Praha 2007
Padlí obránci z bojů o čsl. pohraničí 1938-1939. codyprint.cz
Spolek pro vojenská pietní místa. vets.cz
Wikipedie, otevřená encyklopedie. cs.wikipedia.org