Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pomníky a pamětní desky k událostem let 1938 a 1939

11. 1. 2020
Mgr. Martin Ivan
 
   V českých zemích se nachází desítky pomníků, památníků, pamětních desek a informačních tabulí, připomínajících události z let 1938 a 1939. (Památníky a pamětní desky jsou variantou pomníku.) Většinou připomínají padlé obránce Československé republiky (ČSR). Svou existencí vyvracejí zažité tvrzení, že Československo se v letech 1938 a 1939 agresi nacistického Německa (a také Polska a Maďarska) nebránilo.
   Toto tvrzení bylo šířeno po dvě generace v době vlády komunistů. Cílem bylo přesvědčit občany, že demokratická (a kapitalistická) vláda neměla zájem na obraně republiky. Proto také nebyly běžně volně přístupné informace o bezpečnostních sborech, armádě a pohraničním opevnění ČSR. Výjimkou byly knihy Oty Holuba, které ovšem vycházely v době politického uvolnění na přelomu 70. a 80. let. Autor také mohl těžit ze své dlouholeté služby v armádě a členství v komunistické straně.
   Negativní přístup komunistů k předválečné republice a jejím ozbrojeným silám se promítl i do oblasti pomníků. Část pomníků byla vybudována v krátkém období od konce 2. světové války do roku 1948. Po převzetí moci komunisty však tyto aktivity ustaly. Dokonce docházelo k tomu, že podobně, jako byly odstraňovány sochy prezidentů Masaryka a Beneše, byly rušeny i pomníky obránců ČSR. Konkrétně příslušníků četnictva a finanční stráže v Liptani a poručíka armády Otmara Chlupa v Hnanicích.
   Mimořádně se stávalo, že byl vybudován nový pomník, nebo usazena pamětní deska, připomínající boje s henleinovci. Většinou však nepřipomínaly členství účastníků v prvorepublikových bezpečnostních sborech. O tom, zda bude vybudován nový pomník, nebo zrušen starý, zřejmě rozhodovala osvícenost, nebo fanatismus příslušných komunistických funkcionářů.
   Po pádu komunistického režimu se situace změnila. Již během 90. let začalo budování nových a obnovování zrušených pomníků. Ve většině případů šlo o tak zvanou iniciativu zdola. V této oblasti se angažovaly nejrůznější občanské spolky a kluby vojenské historie ve spolupráci s obecními a městskými úřady. 
   Ve 21. století tyto aktivity ještě zesílily a zapojily se do nich i bezpečnostní sbory a armáda, jako nástupci ozbrojených sil ČSR. Nejviditelnějšími prvky, které se začaly v této souvislosti nejen v pohraničí republiky objevovat, jsou repliky kovových hraničních sloupů ČSR v barvách státní vlajky a se státním znakem. 
   Ve většině krajů České republiky můžeme navštívit některý z následujících druhů pomníků:         
   Pomník, nebo pamětní desku (případně informační tabuli), připomínající padlé obránce republiky z řad armády, četnictva, finanční stráže, policie nebo Stráže obrany státu, jejímiž členy byli příslušníci všech zmíněných organizací.
   Památník, věnovaný všem padlým příslušníkům bezpečnostního sboru nebo armády z tohoto období. (Památník příslušníkům policie a četnictva v Praze, Památník příslušníkům finanční stráže v Králíkách, Památník vojenským veteránům v Olomouci.)
   Posledním druhem je pomník nebo pamětní deska, věnované obecně obráncům ČSR, účastníkům některého z bojů v pohraničí, případně také příslušníkům Stráže obrany státu nebo jiné události.
   Některé informace uvedené na pomnících jsou nepřesné, nejčastěji se jedná o data událostí a úmrtí padlých. Tyto údaje je možné dohledat na internetu, nebo v odborné literatuře.
   Nic to nemění na historické a morální hodnotě pomníků, připomínajících hrdinství našich předků.