Jesenicko v roce 1938

Mgr. Martin Ivan 

   V pátek 19. srpna 2022 byl ve vchodovém objektu dělostřelecké tvrze Bouda slavnostně odhalen Památník budovatelů a obránců československého opevnění. Památník je z pískovce a tvoří jej dvě části. Starší znak Československé republiky a nový podstavec s nápisem: Památce budovatelů a obránců československého opevnění. 

Historie starší části památníku 

   Znak republiky, tvořící památník, se nacházel od začátku 30. let 20. století nad vchodem do budovy velitelství Orlických kasáren v Žamberku, a zůstal tam až do přestavby budovy pro civilní využití v letech 2017-18. V roce 1938 v budově sídlilo velitelství Hraničářského pluku 19, jehož V. prapor tvořil posádku tvrze Bouda. Znak byl v období 1. republiky jednobarevný, stejně jako dnes, v barvě původního materiálu – pískovce. 
   Během německé okupace byl znak pravděpodobně překryt, aby nepřipomínal 1. republiku. Po 2. světové válce byl státní znak na kasárnách obnoven v původní prvorepublikové podobě. V době komunistické totality, po změně ústavy a státní symboliky v roce 1960, byl znak zbaven "feudálních prvků“ a doplněn o symboliku novou. Z hlavy lva byla odstraněna česká královská koruna a byla nahrazena komunistickou rudou hvězdou. Z prsního štítku na hrudi lva (symbolizujícího Slovensko) byl odstraněn dvojramenný kříž stojící na trojvrší a ten byl nahrazen partyzánským ohněm s horou Kriváň v pozadí. Někdy po tomto období byl znak polychromován, tzn. byl opatřen barvami a došlo také k jeho neodborné opravě cementovou směsí.  
   Díky sbírce finančních prostředků zrestaurovala v letech 2021-22 znak do původní podoby firma Kámen Ostroměř s.r.o., provozující kamenosochařskou dílnu a lom na hořický pískovec. 

   V objektu dělostřelecké tvrze Bouda se tak nachází už dva památníky. V podzemním kasárenském sále se od roku 2004 nachází Pietní místo, Památník obětem 1938-1939. 

Případy obránců opevnění 

   Při čtení nápisu na novém památníku mohou u neinformovaných návštěvníků vzniknout pochybnosti. Připomínat památku stavitelů opevnění a tím i odhodlání bránit republiku je pochopitelné. Je však zažitý názor, že vzhledem k Mnichovské dohodě bylo opevnění vydáno bez boje. Není příliš známo, že existovali i aktivní obránci. Tedy takoví, kteří čs. opevnění bránili se zbraní v ruce a někteří při tom položili i svůj život.  

Nejznámější případy ozbrojených střetů souvisejících s čs. opevněním:  

   20. září 1938 před půlnocí, přepadla skupina příslušníků Sudetoněmeckého Freikorpsu (SdFK) pevnůstku vzor 36 ve svahu nad železniční zastávkou Petříkovice. Příslušníci Stráže obrany státu (SOS), kteří tvořili posádku pevnůstky, útok odrazili. Padl při něm však dozorce finanční stráže František Opočenský. 

   Večer 21. září 1938 byla střelbou ze zálohy napadena dvojice strážných z 1. roty Strážního praporu VI. v prostoru budované dělostřelecké tvrze Babí (též Stachelberg). Strážní prapor byl podřízen Hraničářskému pluku 17 Trutnov a jeho úkolem bylo zajišťovat budované opevnění. Střelbou byl smrtelně zraněn vojín Josef Beran. 

   Kolem půlnoci mezi 21. a 22. září 1938 došlo k přepadení Bartošovic v Orlických horách. Jednotka SdFK vytlačila příslušníky SOS z budovy celnice u hranic a zapálila ji. Útočníci poté postupovali do vesnice. Obsazeni Bartošovic zabránily posádky čtyř objektů těžkého opevnění nedaleko obce. Vojáci II. praporu Hraničářského pluku 19 Žamberk si vyžádali telefonicky svolení nadřízených a vyčlenili z posádek čtyři skupiny, které společně s SOS útočníky zahnaly. 

   Od 25. září do 5. října 1938 probíhaly boje o Celní úřad Čížov, bráněný členy SOS. Budova úřadu stála u mostu přes pohraniční řeku Dyji. V okolí stály tři pevnůstky vzor 37, s vojenskými posádkami, které obranu úřadu podporovaly. Došlo k nejméně dvěma neúspěšným útokům SdFK přes řeku. Většinu doby však probíhalo vzájemné ostřelování z kulometů. Obránci měli několik lehce raněných, na rakouské (Říšské) straně byla údajně řada mrtvých, které se však nepodařilo hodnověrně doložit. 

   5. října 1938 odrazily posádky linie lehkého opevnění, tvořeného objekty vzor 37, útok posílené roty maďarské pohraniční stráže v okresu Feledince (dnes Jesenské), v okolí obce Slávikovo (dnes Orávka) na Slovensku. Na straně obránců bylo několik lehce raněných a zajatých, útočníci měli devět padlých a nezjištěný počet raněných. 

   Památník se tedy netýká kromě budovatelů jen posádek opevnění, které byly připraveny bojovat, ale vlivem dějinných událostí se tak nestalo. Někteří obránci čs. opevnění skutečně bojovali. Dva výše uvedení padlí mají svá jména uvedena na Památníku obětem 1938-1939. 

   Protože pevnost Bouda prochází revitalizací a její podoba se přibližuje vzhledu opevnění v roce 1938, je to kromě obou zmíněných památníků další důvod k její návštěvě. 

Použité prameny: 

Dělostřelecká tvrz Bouda-Muzeum československého opevnění, webové stránky 

tvrz Bouda, Facebook 

Jesenicko v roce 1938, webové stránky