Pomník Otmara Chlupa a bitva o celní úřad Hnanice
Mgr. Martin Ivan
Za vesnicí Hnanice v okrese Znojmo stojí u silnice ke státní hranici s Rakouskem pomník. Je věnovaný Otmaru Chlupovi, důstojníkovi československé armády, který zde padl 22. září 1938 při boji o budovu celního úřadu. Ačkoli v letech 1938 a 1939 se bojů při obraně Československé republiky účastnila řada důstojníků, Otmar Chlup byl jediný, který při tom položil svůj život.
Bitva o celní úřad Hnanice
Budova celního úřadu na hraničním přechodu Hnanice byla postavena v roce 1926. Kromě celnice v ní bylo také oddělení finanční stráže a byty pro státní zaměstnance. V září 1938 zde sloužilo 13 příslušníků finanční stráže (FS), kteří byli zařazeni do Stráže obrany státu (SOS). Jako vojenské posily jim bylo přiděleno 5 vojáků. Společně tvořili družstvo pod velením inspektora FS Jana Chrástka, které patřilo k praporu SOS Znojmo. Protože už 20. září bylo z rakouské strany na příslušníky FS stříleno, očekávali další útoky. Budova byla opevněna a vlevo a vpravo od ní byly o něco dál od hranice vykopány zákopy.
Kolem třetí hodiny v noci z 21. na 22. září zaútočilo na celní úřad asi 250 příslušníků Sudetoněmeckého Freikorpsu. Nejprve se pokusili k budově nepozorovaně připlížit, ale zpozorovala je hlídka v levém zákopu. Na zvolání „Stůj!“ útočníci zahájili střelbu z pušek a samopalů. Obránci střelbu opětovali a hlásili telefonicky útok posádkovému velitelství ve Znojmě. S velitelstvím praporu SOS spojení nedostali.
Obrana celního úřadu trvala dvě hodiny. Kromě střelby z pušek a lehkého kulometu používali obránci i ruční granáty, které házeli z oken prvního patra budovy. Během boje však poznali, že proti přesile budovu dlouho neudrží. Žádali proto jak posádkové velitelství, tak velitelství praporu SOS, se kterým se jim podařilo spojit, o rychlou pomoc.
Velitel praporu SOS Znojmo pomoc přislíbil. Vyslal do Hnanic motorizovaný četnický pohotovostní oddíl (ČPO), který byl zálohou praporu. Kromě toho vydal rozkaz, aby dvě družstva SOS, tvořená vojenskými záložníky pod velením příslušníka četnictva, vyrazily na pomoc ze sousedního Šatova. Úkolem těchto družstev bylo krýt palbou prostor vpravo od úřadu, případně ústup obránců. Z levé strany (při pohledu k hranicím) měl zasáhnout ČPO.
Situace obránců celního úřadu se stále zhoršovala. Pod tlakem Freikorpsu musela hlídka z pravého zákopu ustoupit do budovy. Útočníci se dostali do blízkosti celnice a vrhali do ní okny a rozbitými dveřmi ruční granáty. Jeden z granátů při výbuchu zničil telefonní přístroj. Telefonista jako zázrakem přežil bez zranění, byl jen na chvíli omráčen výbuchem.
Když stále žádná pomoc nepřicházela a celní úřad byl téměř obklíčen, kolem páté hodiny byl vydán rozkaz k ústupu z budovy. Další obrana celnice postavené přímo na hraniční čáře nebyla z vojenského hlediska možná. Docházela munice i granáty a část budovy a přilehlé dřevníky a garáže hořely.
ČPO, který byl vyslán ze Znojma, nejel přímo do Hnanic, ale do prostoru mezi Hnanicemi a Šatovem a odtud v rojnici postupoval k úřadu podél státní hranice. Důvodem byla snaha neporušit zákaz střelby přes hranici. Oddíl se proto zdržel a dorazil, až když byli obránci venku z budovy. ČPO tak již nezabránil dobytí celnice, ale jeho palba narušila obklíčení úřadu a umožnila obráncům ústup do vnitrozemí beze ztrát.
Po ústupu k obci Hnanice se družstvo SOS z celního úřadu setkalo se zpravodajským důstojníkem znojemského pěšího pluku 24, poručíkem Otmarem Chlupem. Ten byl styčným důstojníkem pro prapor SOS Znojmo. Přijel proto, aby se přesvědčil o situaci na státní hranici a o rozsahu přepadu celnice.
Poručík Otmar Chlup se rozhodl postupovat s dobrovolníky z finanční stráže a družstev SOS příkopy podél silnice směrem k celnímu úřadu. Jeho cílem bylo zjistit situaci, případně dobýt budovu zpět. Podle jedné z verzí také vedl družstvo dobrovolníků ze strážní jednotky 24. pěšího pluku, střežících linii lehkého opevnění, která vedla za Hnanicemi.
Když se postavy postupujících začaly objevovat nad svahem, pod kterým byly až dosud kryty, dostali se do palby Freikorpsu od hranice. V okamžiku, kdy poručík Chlup zvedl hlavu a ukazoval směr, odkud střílel nepřátelský kulomet, byl zasažen střelou do hlavy a padl mrtev k zemi.
Po této tragické události podplukovník Matějů, velitel znojemského praporu SOS, který se k Hnanicím dostavil a byl o tom ihned informován, vydal rozkaz zastavit další postup. Kolem 6. hodiny měl být do Hnanic také doručen rozkaz z ministerstva vnitra (pamětníci uváděli též ministerstvo národní obrany), aby budova celního úřadu nebyla dobývána zpět. Hrozilo, že by při tom střely dopadaly do Rakouska a nacisté to použili jako záminku k válce.
Část dobrovolníků se však již dostala do blízkosti celnice. Zjistili, že je obsazena členy Sudetoněmeckého Fraikorpsu, kteří na ně zahájili střelbu. Příslušníci SOS střelbu opětovali z pušek a dvou lehkých kulometů. Poté, co jim byl doručen rozkaz, aby budova nebyla dobývána, ustoupili zpět do Hnanic.
Podle neoficiálních zpráv padlo během boje o celní úřad v Hnanicích asi 10 členů Sudetoněmeckého Freikorpsu. Na československé straně padl jen poručík Otmar Chlup.
Otmar Chlup se narodil roku 1910 v Brně – Králově poli. Absolvoval obchodní akademii v Brně a během vojenské služby školu pro důstojníky v záloze. Od roku 1935 sloužil jako důstojník u 24. pěšímu pluku ve Znojmě. V roce 1936 vstoupil do Sokola Znojmo. Stal se oblíbeným cvičitelem dorostenců a svoji činnost ve znojemském Sokole naplňoval i svými vynikajícími výkony v mistrovském mužstvu české házené Sokola Znojmo. Jeho pohřeb v místě rodiště se stal manifestací na obranu republiky.
Připomínky Otmara Chlupa a osudy jeho pomníku
V r. 1945 byl Otmar Chlup povýšen na kapitána in memoriam (někdy je uváděna hodnost štábní kapitán).
Jeho památku uctili v roce 1946 příslušníci finanční stráže vybudováním pomníku. První pomník Otmara Chlupa byl odhalen na místě, kde padl. Na desce 80 x 60 cm s fotografií v levém horním rohu byl nápis: „Věčně živ, kdo za vlast život dává, Otmar Chlup, por. pěš. pluku 24 ve Znojmě položil dne 22. 9. 1938 svůj mladý život ve věku 28 let ve společném boji. V upomínku věnuje odd. fin. stráže v Hnanicích“.
V roce 1948 byl první pomník nahrazen druhým, monumentálním, postaveným ze žulových kostek. Žulový sloup, vysoký 2,2 m, byl jakoby nedostavěn a symbolizoval „nedokončený život“. Na druhém pomníku byla umístěna původní deska.
V roce 1978 byl tento pomník znojemskými ženisty rozebrán a přenesen do Hnanic na pozemek bývalého hřbitova. Na pomníku, nižším asi o 20 cm, byl komunisty umístěn velký kovový nápis „Obětem fašismu“. Vznikl tak třetí pomník. Původní deska se jménem Otmara Chlupa však byla sejmuta a pohozena na skládku v areálu Louckých kasáren ve Znojmě. Hrdina demokratické armády se zřejmě komunistickému režimu nehodil. (Po zrušení kasáren byla deska opět nalezena a stala se součástí expozice pevnostního muzea v Šatově.)
Po pádu komunistického režimu byla památka Otmara Chlupa znovu připomenuta. Od roku 1990 nese náměstí u evangelického kostela ve Znojmě název Náměstí kpt. Chlupa.
V roce 1993 Sokol Znojmo odhalil v místě smrti Otmara Chlupa u silnice z Hnanic k hraničnímu přechodu do Rakouska nový, již čtvrtý pomník.
Deska na prosté kamenné mohyle, odhalené u příležitosti 55. výročí smrti Otmara Chlupa, nese nápis: „Zde padl 22. září 1938 při obraně státní hranice kpt. in mem. 24. pěš. pluku Otmar Chup, člen a cvičitel Sokola Znojmo. 22. 9. 1993.“
Sokol Znojmo Otmaru Chlupovi také odhalil pamětní desku ve Znojmě na náměstí, které nese jeho jméno, a na jeho počest se konají turnaje házené Memoriál Otmara Chlupa.
Nezapomněla ani obec Hnanice. Jedna z místních budov má na zdi umístěnu desku s fotografií a nápisem: „Dům Otmara Chlupa, vystavěn 1955 – 1957.“
Použitá literatura a zdroje:
BUCHTELA, Jaroslav: Rok 1938 na hranicích. Internetové stránky KVH Litobratřice
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl druhý. Codyprint, Praha 2007
Otmar Chlup. Osobnosti, Internetová encyklopedie dějin Brna
Poručík Otmar Chlup. Codyprint, Padlí obránci z bojů o čsl. pohraničí 1938 – 1939, internet
Náhledy fotografií ze složky Pomník Otmara Chlupa
