Broumovský výběžek v září 1938
3. 9. 2019
Mgr. Martin Ivan
Broumovský hraniční výběžek se nachází v severovýchodních Čechách. Uprostřed výběžku je kotlina, v níž leží zdejší největší sídlo, město Broumov, které dalo název kotlině i celému výběžku. Oblast je známá svými skalními městy v Adrpašsko – teplických skálách na západním okraji výběžku a Broumovských stěnách, na jihozápadním okraji Broumovské kotliny. Výběžek ohraničují na severu Javoří hory a na vnitrozemské straně Jestřebí hory.
V září 1938 zde došlo k těžkým bojům se sudetoněmeckými povstalci, kteří se pokusili, stejně jako v dalších výběžcích, toto území ovládnout. Broumovsko bylo shodou okolností jediným napadeným hraničním výběžkem, který československé ozbrojené síly nejen ubránily, ale také udržely až do Mnichovské dohody.
Vojenská situace ve výběžku na začátku září 1938
Na Broumovsku se stejně jako ve většině ostatních hraničních výběžků nenacházela žádná stálá vojenská posádka. Ze strategických důvodů nemělo význam tuto oblast v případě války hájit a hlavní obranné postavení (HOP) armády bylo v jižněji ležících Jestřebích horách. Po jejich hřbetu probíhala linie lehkého a těžkého opevnění.
Obranou hranic ve výběžku byla pověřena Stráž obrany státu (SOS). Tento smíšený bezpečnostní sbor Československé republiky (ČSR) tvořili místní příslušníci četnictva, finanční stráže (FS), policie a vojenských posil.
Úkolem SOS bylo v případě nepřátelského útoku menší jednotky protivníka odrazit a větší jednotky palbou přinutit k rozvinutí. Poté bojem ustupovat do linie opevnění. Tím útočníky zdržet a získat čas pro československou armádu k obsazení pozic na HOP.
Broumovsko patřilo do obvodu praporu SOS Jičín. Výběžek byl rozdělen mezi roty Broumov a Teplice nad Metují. Oběma rotám veleli příslušníci FS.
Hranici na úseku roty SOS Broumov tvořil z větší části hřeben Javořích hor, který vedl po severním a severovýchodním okraji výběžku a nebyl na něm žádný významný hraniční přechod. Severozápadní částí výběžku vedla silnice a železnice z Meziměstí přes přechod ve Starostíně do Německa. Ve východní části výběžku byly silniční přechody v Otovicích a Božanově, které ležely mezi jižním okrajem Javořích hor a Broumovskými stěnami.
Úsek roty SOS Teplice nad Metují na západě výběžku s výjimkou Adrpašsko – teplických skal, které ovšem neležely na hranici, byl v mírnějším terénu.
Vzhledem k situaci v pohraničí byly v sídlech velitelství rot SOS v Broumovském výběžku umístěny vojenské asistenční jednotky, které měly pomáhat v případě nepokojů.
První boj s povstalci v Broumovském výběžku
Od 17. září se v sousední pruské části Německa začaly s podporou nacistů formovat jednotky Sudetoněmeckého Freikorpsu (SdFK). Tvořili je sudetští Němci, kteří uprchli z republiky po porážce první fáze sudetoněmeckého povstání od 12. do 16. září. Freikorps pomáhali organizovat příslušníci SA a SS a od 19. září začaly první útoky v pohraničí na celní úřady, oddělení finanční stráže (OFS), četnické stanice a polní stráže SOS.
Prvním napadeným místem na Broumovsku byl celní úřad ve Starostíně. 19. září v 01:35 hodin jej přepadlo asi 25 mužů SdFK. Na úřadě byl ve službě pouze jeden příslušník FS, další dva byli v hlídce v okolí. Hlídka naštěstí zaslechla ruch za hranicemi a došla rychle k celnici.
Jen co stihli varovat kolegu na úřadě, začala na signál trojího hvízdnutí od železniční trati do Německa palba z pušek a kulometných pistolí (samopalů). Financi se kryli v silničním příkopu, za budovou celního úřadu a palbu opětovali ze služebních pušek.
Po asi desetiminutové přestřelce se několika útočníkům podařilo proniknout až k plotu celnice. Jeden z příslušníků FS si toho naštěstí všimnul a hodil mezi ně tři ruční granáty. Výbuchy granátů vedly k zastavení palby Freikorpsu a ústupu za hranice.
Ofenzíva SdFK na Broumovsku
22. září podnikl SdFK v pohraničí ČSR rozsáhlou ofenzívu. Během dne začaly jednotky Freikorpsu pronikat přes hranice, především v hraničních výběžcích. Na území republiky se k nim hromadně přidávali místní němečtí muži, vyzbrojení nejrůznějšími zbraněmi. Státní úřady, zvláště ministerstvo vnitra, takovou situaci nečekaly. Protože SOS nestačila vzdorovat přesile a byla také ohrožována místními obyvateli z týlu, většina výběžků byla ztracena.
Jediným hraničním výběžkem, který se podařilo SOS s pomocí armády ubránit a udržet do konce září, byl Broumovský výběžek. Největších úspěchů dosáhli povstalci dočasně v západní části výběžku, v úseku roty SOS Teplice nad Metují.
Jako první hlásilo telefonicky ozbrojené povstání německého obyvatelstva v obci OFS ve Zdoňově, který obsadilo asi 150 ozbrojených povstalců. Vzápětí po té, co bylo toto hlášení přijato na sousedním OFS Libná, začalo ozbrojené povstání i tam.
Budova, ve které byl kromě OFS i celní úřad, byla obklíčena asi 80 muži vyzbrojenými puškami a ručními granáty. Vůdci povstalců vyzvali velitele družstva SOS, vrchního respicienta FS Roberta Jokla, aby vydal lehký kulomet umístěný u polní stráže za obcí. Dále sdělili, že sudetské území je součástí Říše a Češi zde nemají co dělat.
Přestože v budově byli jen čtyři příslušníci FS, velitel družstva požadavky povstalců odmítl a prohlásil, že rozkazy mu uděluje jen nadřízené velitelství a pokud bude ze strany povstalců použito střelných zbraní, budou nemilosrdně potlačeni.
Poté se telefonicky spojil s velitelem roty SOS. Velitel roty vydal nejprve rozkaz ustoupit a zbraně použít jen při napadení. Krátce na to, zřejmě po konzultaci s velitelem praporu SOS, rozkaz změnil. Družstvo má zůstat na místě a ustupovat jen v případě útoku povstalců. Velitel družstva tento rozkaz osobně předal polní stráži za Libnou.
Při návratu na OFS byl však povstalci přepaden a odzbrojen. Během eskortování skupinou ozbrojenců do Německa se Jokl pokusil o útěk, byl však postřelen do nohy. Nato polní stráž SOS, která situaci sledovala, zahájila palbu jak na eskortující, tak na ostatní povstalce, kteří obsadili její okolí. Vrchního respicienta Jokla se ale před zajetím ochránit nepodařilo.
Následovala asi 15 minut trvající přestřelka. Poté dal zástupce velitele družstva rozkaz k ústupu bojem. Pozice polní stráže byla ostřelována ze tří stran a proti přesile dlouhodobě neudržitelná. Střelba byla slyšet i ze Zdoňova. Dalekohledem bylo vidět, že polní stráž ze Zdoňova také ustupuje bojem.
Podle hlášení četnické stanice Horní Adršpach bylo v Libné i Zdoňově zajato několik příslušníků FS, kteří byli přítomni v budovách celních úřadů.
V Adršpachu mělo povstání mírnější průběh. V Dolním Adršpachu povstalci přepadli a obsadili železniční nádraží a poštu. V Horním Adršpachu obsadili železniční zastávku, polní stráž SOS se jim však odmítla vzdát. Neodvážili se zaútočit ani na polní stráž, ani na četnickou stanici, přestože v ní byli jen čtyři četníci.
K ozbrojenému boji došlo v Hodkovicích. Henleinovci ze sousedících Hodkovic a Janovic uvěznili v hodkovické kapli dva německé sociální demokraty. Kromě nich přepadli, odzbrojili a uvěznili několik vojáků strážní jednotky 3. roty I. praporu pěšího pluku 22, kteří zde střežili lehké opevnění.
Když ostatní vojáci z jednotky zjistili uvěznění svých druhů, snažili se je ze zajetí osvobodit. Při tom byli napadeni střelbou povstalců ze školy v sousedství kaple. Podařilo se jim otevřít dveře kaple a propustit zajatce.
Poté vojáci zaútočili na školu, ve které byly vězněny další civilní osoby a uloženy pušky zajatých vojáků. Při následující střelbě z bytu ředitele školy byl zastřelen vojín Daniel Balla z Podkarpatské Rusi, který byl mezi vězněnými v kapli. Po proniknutí do školy byl zajat pouze jeden ze vzbouřenců, ostatní uprchli zadním vchodem nebo okny.
Na zdi kaple má Daniel Balla pamětní desku s tímto nápisem: „V těchto místech byl dne 22.9.1938 zavražděn nacisty vojín česko – slovenské armády Daniel Balla.“
Boje ve východní části Broumovského výběžku
Bojovalo se i v úseku roty SOS Broumov. V Heřmánkovicích u Broumova došlo asi v 19. hodin k přestřelce mezi hlídkou zdejšího OFS a skupinou povstalců. Přibližně v 21:30 bylo dvěma skupinami povstalců napadeno OFS přímo v Broumově. Útočníci byli asi po půl hodině vytlačeni přivolanou vojenskou asistenční jednotkou.
K největšímu boji ve východní části Broumovska došlo 23. září v Božanově. Na budovu celního úřadu, ve které sídlilo i OFS, zaútočil pod ochranou husté mlhy SdFK. V 5 hodin ráno zahájili útočníci střelbu z automatických zbraní a házeli na celní úřad granáty. Jeden z granátů vybuchl v přízemní místnosti budovy. Při tom byli těžce zraněni dva strážmistři četnictva, kteří byli členy družstva SOS.
Na pomoc úřadu přišla polní stráž místního družstva SOS a vojenský asistenční oddíl z Broumova. Freikorps byl zahnán za hranice. Po tomto útoku opevnila posádka celního úřadu okna v přízemí pytli s pískem. V roce 2018 byla na budově bývalé celnice umístěna pamětní deska, připomínající boj SOS.
Téhož dne byla znovu napadena pozice SOS v Heřmánkovicích asi 60 příslušníky SdFK, kteří ale opět neuspěli a museli se vrátit zpět do Německa.
K poslednímu většímu boji ve východní části Broumovska došlo 26. září v Šonově. Jednotka SdFK napadla pozice šonovského družstva SOS. Asi půl hodiny se střílelo za farním kostelem sv. Markéty (stojícím na vrchu nad obcí). Freikorps ustoupil po příjezdu vojenského asistenčního oddílu a zanechal na bojišti tři své padlé spolubojovníky.
Protiútok armády a SOS
Na pomoc příslušníkům SOS v západní části Broumovska byl ještě 22. září povolán vojenský asistenční oddíl, který se nacházel v Teplici nad Metují. Vzhledem k přesile povstalců však musel ustoupit od Zdoňova ke křižovatce silnic v Dolnímu Adršpachu. Tam byl jeho veliteli doručen četnickou hlídkou rozkaz, aby oddíl své stanoviště neopouštěl a v případě napadení se bránil střelbou.
Druhý den ráno vojáci asistenčního oddílu obsadili bez odporu Dolní i Horní Adršpach, protože povstalci uprchli přes hranice.
23. září dopoledne situaci ve Zdoňově a Libné zvrátil vojenský pohotovostní oddíl, tvořený 9. rotou pěšího pluku 48 na nákladních automobilech, podporovaný četou tří obrněných automobilů.
S pomocí příslušníků SOS oddíl nejprve obsadil Zdoňov, ve kterém zabavil velké množství zbraní. Poté vyrazil na Libnou, kde se povstalci proti jednotce s obrněnými auty zmohli jen na několik výstřelů. Po prohledání obce se ukázalo, že většina obyvatel Libné včetně žen a dětí uprchla do Německa.
Následně byly znovu ovládnuty zbylé obce, ve kterých došlo k povstání. Povstalci uprchli přes hranice, nebo se skrývali v Adrpašsko – teplických skálách.
Boje o Libnou
V odpoledních hodinách 23. září obsadilo družstvo SOS Libná znovu vesnici, posílené o dvě družstva pěchoty pod velením podporučíka. SdFK a muži z obce se však snažili Libnou dobýt zpět opakovanými nočními útoky. Obránci byli v nevýhodě, protože jejich postavení bylo v údolí.
Boje se v dalších dnech stupňovaly a probíhaly už běžně i v denních hodinách. Situace se stávala kritickou, proto byly do Libné přiděleny dva obrněné vozy, které palbou podporovaly obránce.
Po setmění 27. září se však situace zdála neudržitelná a hrozilo obklíčení. Proto musela být povolána na pomoc pěší rota, která dorazila asi v jednu hodinu v noci na čtyřech nákladních automobilech ze Starkoče. Obránci za palby Freikorpsu vytvořili kolem obce větší půlkruh a přestřelky pokračovaly až do ranních hodin.
28. září odpoledne byl z Libné nařízen ústup. Jako důvod bylo uvedeno, že místo je nevýhodné pro obranu. Družstvo SOS a vojáci proto ustoupili na kopec východně od Horního Adršpachu (zřejmě Dlouhý vrch), kde si vykopali zákopy.
Ústup z Broumovského výběžku
30. září dostaly jednotky SOS a československé armády na Broumovsku rozkaz ustoupit z výběžku. Během místy chaotického ústupu se 1. října přišlo na to, že rozkaz byl vydán omylem. 1. a 2. října se proto jednotky SOS na nákladních autech vrátily zpět. Tím způsobily zděšení místního obyvatelstva, které již očekávalo německou armádu.
Po zkušenostech z předchozích dnů doprovázely družstva SOS ze Zdoňova, Libné a Horního Adršpachu dva lehké tanky vzor 35. Naštěstí k dalším bojům nedošlo.
Konečný ústup SOS z výběžku byl zahájen 7. října a ukončen 12. října v Úpici a jejím okolí.
Použitá literatura a prameny:
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
JUŘENA Jan, MIKOLÁŠEK Jakub, PILVOUSEK Tomáš: Broumovsko a Trutnovsko, obrana republiky v druhé polovině třicátých let v severovýchodních Čechách. Ing. Jan ŠKODA – FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2006
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl první. Codyprint, Praha 2007
LÁŠEK, Radan: Velitelé praporů SOS. Codyprint, Praha 2009
ŠPREŇAR, Jiří: Odhalením pamětní desky v Božanově připomněli 80 let starou událost. Náchodský deník.cz
Náhledy fotografií ze složky Broumovský výběžek
