Cetviny v roce 1938 a jejich pozdější osud
Mgr. Martin Ivan
Cetviny do roku 1938
Cetviny (německy Zettwing) jsou bývalý městys (městečko), ležící v katastru obce Dolní Dvořiště v jižních Čechách. Pohraniční obec v Novohradských horách byla založena ve 13. století rakouskými kolonisty. V roce 1418 byla trhová osada, ležící na obchodní stezce, povýšena na město a dostala městský znak a právo pořádat trhy.
Cetviny měly kolem roku 1938 přes 150 domů a přibližně 600 obyvatel německé národnosti. V obci byl také pivovar a továrnička na výrobu kos, ročně se zde konalo 5 trhů. V září 1938 v Cetvinách došlo opakovaně k bojům mezi sudetoněmeckými povstalci a ozbrojenými silami československé republiky.
Bezpečnostní sbory v městečku
Protože obec ležela na hranici, byl zde kromě četnické stanice i hraniční přechod s celnicí a oddělením finanční stráže (FS). Místní četníci a příslušníci FS byli zařazeni do Stráže obrany státu (SOS), bezpečnostního sboru, určeného k obraně republiky v případě náhlého nepřátelského útoku. Četníci a financové tvořili družstva, doplněná vojenskými posilami z řad vojáků v záloze a činné službě.
Při pohotovosti SOS v létě 1938 jednoho z místních financů, dozorce Jaroslava Nováka, v napjaté době v noci omylem zastřelil jeho kolega. Novákův žulový pomník stojí v těsné blízkosti hranice s Rakouskem, v místech bývalého hraničního přechodu.
Přepadení Cetvin
Během Sudetoněmeckého povstání, 22. 09. kolem poledne, přebrodilo hraniční říčku Malši asi 150 příslušníků Sudetoněmeckého Freikorpsu (SdFK) a přepadli městys. Obklíčili celnici, poštu a četnickou stanici a zahájili na budovy palbu. Poté odzbrojili a odvlekli na území Říše většinu financů, četníků a 4 muže vojenských posil. Společně s nimi zajali také několik místních Němců a rodinné příslušníky státních zaměstnanců. Zajatí civilisté byli zfanatizovaným davem místních obyvatel týráni.
Jen několika členům SOS se podařilo ustoupit. V noci i s manželkou uprchl vrchní respicient FS Josef Smrčina, který byl internovaný v budově celnice, protože jej na žádost správce německé celnice ušetřili odvlečení.
Napadení hlídky SOS u obce Tichá
Střelba v Cetvinách byla slyšet až na stanoviště sousedního 13. družstva SOS na kótě U tří bab. Družstva měla při ústupu vystřelit na znamení zelenou signální raketu. Nad městečkem se ale žádná neobjevila a tak velitel 13. družstva poslal na průzkum dvojčlennou hlídku. Dobrovolně se přihlásili dozorce finanční stráže Václav Klimeš a vojenská posila četař Karel Boneš. Do Cetvin vyrazili na motocyklu. Když projeli obcí Tichá, spatřili v dálce u lesa skupinu postav ve vojenských uniformách.
Pokračovali v cestě, protože netušili, že to nejsou členové jednotky čs. armády, ale dezertéři německé a maďarské národnosti. Ti začali po hlídce střílet a Klimeš s Bonešem seskočili z motorky a palbu opětovali. Dezertéři byli v přesile a dvojici začali obkličovat. Klimeš byl zasažen do nohy, v leknutí se posadil a následně byl smrtelně raněn do břicha.
Boneš se plížil kamarádovi na pomoc, ale dostal zásah do plic a ztratil vědomí. Dezertéři chtěli četaře dobít, ale byl mezi nimi Němec, který s Bonešem sloužil na vojně. Zajistil jeho převoz do rakouské nemocnice a tím mu zachránil život.
První pokus o znovudobytí městečka
Cetviny se 23. 09. pokusil dobýt zpět četnický pohotovostní oddíl (ČPO) z Českých Budějovic, který byl zálohou praporu SOS. Na městys zaútočil společně s vojáky asistenčního (pomocného) oddílu pěšího pluku 1 z Kaplic. Bodákovým útokem zahnali Freikorps za hranici. Pod palbou těžkého kulometu od celnice však museli před polednem ustoupit.
Na bojišti zanechali prostřílený četnický autokar. Těžký kulomet byl údajně obsluhovaný německými vojáky z rakouského území. Protože platil zákaz střílet na území Říše, musel ČPO s vojáky z Cetvin odejít. Místní velitel SdFK poté vzkázal po parlamentáři do Kaplice, že pokud bude útok proti městečku opakován, nechá zastřelit všechna rukojmí.
Druhý pokus o znovudobytí Cetvin
Ve večerních hodinách však prezident vyhlásil mobilizaci a armáda se přes hrozby rozhodla zasáhnout v předpolí své obrany. Do Cetvin byl povolán tak zvaný létací oddíl pod velením štábního kapitána Uhlíka. Jednalo se o motorizovaný vojenský pohotovostní oddíl se třemi tančíky vzor 30, který v Cetvinách zasahoval spolu s asistenční četou p. pluku 1 z Kaplic.
Přes Tichou dorazil oddíl 24. 09. k sousednímu Mikulovu a rozmístil své těžké kulomety tak, aby jejich střely nedopadaly na říšské území. Palba byla zahájena nejdříve proti březovému hájku severně od Cetvin, kde si Freikorps zřídil předsunuté obranné postavení. Zároveň zaútočila četa tančíků a rojnice pěchoty. V městečku vojáci použili i ruční granáty. Boj trval asi 15 až 20 minut a henleinovci se dali na útěk.
Velitel pohotovostního oddílu dalekohledem napočítal asi 70 povstalců, prchajících přes Malši. Civilní obyvatelstvo Cetvin uteklo do Říše už dříve. Na náměstí bylo nalezeno několik mrtvých henleinovců a další krvavé stopy vedly k řece. Díky úspěšnému zásahu byli v obci vysvobozeni dva četníci, kteří se od 22. 09. schovávali ve skladišti s moukou.
Vyklizení Cetvin
Večer musel pohotovostní oddíl zasahovat na jiném místě a v městečku byla ponechána jen slabá jednotka SOS. Po několika dnech byla stažena a Cetviny byly ponechány svému osudu. Zajatí obránci Cetvin a civilisté byli vráceni do republiky po Mnichovu v polovině října. Státní moc se do obce vrátila až po 2. světové válce.
Osud městečka po válce
Po roce 1945 bylo všechno německé obyvatelstvo vystěhováno a odsunuto z republiky. Od roku 1951 byly Cetviny v nepřístupném hraničním pásmu. V roce 1956 bylo prakticky celé městečko zbouráno, mimo kostela, školy a celnice. U kostela byla postavena kasárna Pohraniční stráže. Věž kostela používali pohraničníci jako strážní stanoviště.
Zbořeny byly i blízké vesnice Mikulov (Böhmdorf), Janova Ves (Johannesdorf), Lhota (Neustift) a Dolní a Horní Příbrání (U. und O. Sinetschlag).
V roce 1990 došlo ke znovu zpřístupnění Cetvin a okolního prostoru. V roce 2003 byl znovu vysvěcený rekonstruovaný kostel Panny Marie. V roce 2006 došlo ke znovuotevření dvou hraničních přechodů do Rakouska pro pěší a cyklisty směrem na Hammern a Mairspindt. Přes bývalý městys vede silnice, cyklostezka a turistická stezka pro pěší.
Použitá literatura a prameny:
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
CIGLBAUER, Jan: Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 5. část. Budějcká drbna, Internet
POHORSKÝ, Vladimír: O hranice se nejedná, o hranice se střílí! In: Hraničáři pod Luží 38. ARPA, Dvůr Králové n. L. 2004
Cetviny. Wikipedie, Internet
Padlí obránci z bojů o čsl. pohraničí z let 1938 – 1939. Codyprint.cz, Internet
