Příslušníci SA a SS na území ČSR v září 1938
Mgr. Martin Ivan
Sturmabteilung (SA), v překladu úderné či útočné oddíly a Schutzstaffel (SS), česky ochranný oddíl, byly ozbrojené organizace nacistického Německa. Zatímco SA vznikly jako „stranická armáda“ Nacionálně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), SS byly původně založeny jako osobní stráž vedení nacistické strany. Po uchopení moci nacisty v Německu ve třicátých letech se z SA a zvláště z SS staly početné ozbrojené organizace, sloužící k prosazování agresivní nacistické politiky jak uvnitř Německa, tak navenek.
Mezi prvními občany ČSR, kteří se s existencí příslušníků SA a SS seznámili, patřili členové finanční stráže (FS). Od roku 1933, kdy v Německu zavládli nacisté, byly doplňovány stavy říšskoněmecké finanční stráže dobrovolníky z řad SA a později i SS. Členové těchto organizací se vůči československým financům chovali hrubě, arogantně a agresivně. Protože nacisté v Německu likvidovali své protivníky, prchalo v této době ilegálně z Německa do ČSR mnoho antifašistů. Ačkoli tomu měla čs. FS oficiálně zabraňovat, někdy financi uprchlíky ze solidarity pouštěli přes hranici do republiky. Členové SA a SS se s útěky svých ideových nepřátel nechtěli smířit a často při jejich pronásledování překračovali státní hranici, nebo přes ni dokonce stříleli. Tyto případy ustaly až na jaře 1934, kdy se nacistický režim se svými protivníky vypořádal a hranice byla na německé straně důkladněji střežena.
V roce 1938 se příslušníci FS a dalších čs. ozbrojených sborů opakovaně na území ČSR utkali se členy SA a SS. Stalo se tak během druhé fáze sudetoněmeckého povstání, které vypuklo v českém pohraničí 12. 09. 1938. FS byla od roku 1936 spolu s četnictvem, státní policií a vojenskými posilami organizována ve Stráži obrany státu (SOS) k zabezpečení hranic ČSR. SA a SS byly nacisty určeny k podpoře Sudetoněmeckého Freikorpsu (SdFK), který vznikl v Německu 17. 09. po potlačení první fáze sudetoněmeckého povstání. SdFK tvořilo přes 30 000 sudetských Němců uprchlých z republiky. Veleli jim záložní důstojníci československé a bývalé rakousko-uherské armády německé národnosti z Čech, Moravy a Slezska. Instruktory při jejich výcviku i akcích v ČSR byli spolu s důstojníky Wehrmachtu členové SA a SS. Pro nedostatek vhodných velitelů byli pověřováni i velením jednotek SdFK. Celé skupiny a jednotky SA a SS se v některých případech také účastnily útoků SdFK v čs. pohraničí. Protože nasazení ozbrojených sborů na území cizího státu je projevem agrese, snažilo se nacistické Německo tyto případy před světem tajit. Naopak obranné akce SOS a čs. armády vydávalo za teror proti německým občanům ČSR.
Zaznamenané případy nasazení příslušníků SA a SS na území ČSR v září 1938:
20. 09.
Pomezní boudy v Krkonoších Přepadení oddělení FS a četnického družstva SOS asi padesáti členy SdFK a SA. Obránci ustoupili se ztrátou jednoho mrtvého a dvou zajatých. Celnice vyhořela.
21. - 22. 09.
Ašský výběžek a Chebsko Na Ašsku a Chebsku se ofenzívy SdFK účastnily dva prapory SS. (Existuje verze, podle které šlo „jen“ o dvě roty SS. Tak či tak byly jednotky SS lépe vyzbrojeny než SdFK a hlavně to byly jednotky cizího státu.)
22. 09.
Hnanice u Znojma Přepadení oddělení FS asi 200 členy SdFK, německé celní stráže a SS. Obránci budovu opustili a bránili se v terénu. Celnice byla zdemolována. Při protiútoku povolaných posil, který byl předčasně zastaven, padl zpravodajský důstojník čs. armády.
Vejprty u Chomutova Kolem poledne přepadli povstalci za účasti příslušníků SA a SS celnici a státní úřady a obsadili obec.
Pomezí nad Ohří u Chebu SOS se při protiútoku s podporou armády střetla s německým četnictvem a příslušníky jednotky SS „Totenkopf“. Před přesilou družstva SOS ustoupily.
22. 09. - 23. 09.
Libá u Františkových Lázní Jednotka praporu SOS Falknov (dnes Sokolov) pod vedením velitele praporu byla při pokusu obsadit Libou zastavena před návrším u Libé střelbou z kulometů SdFK a SS. Následující den SOS znovu na kótu marně zaútočila. Úspěšný byl až útok s pomocí posil SOS a armády s podporou jednoho obrněného automobilu a čety lehkých tanků. Jeden tank byl přitom vyřazen střelbou protitankového kanónu od německé hranice.
Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf ve Šluknovském výběžku Během protiakcí po obsazení výběžku SdFK jednotka SOS z Varnsdorfu, posílená četou motorizované pěchoty čs. armády, narazila u Jiřetína na příslušníky SdFK, SA a SS a byla v postupu zastavena. Jiřetín byl obsazen až následující den. Po posílení rotou čs. armády při dalším postupu na Varnsdorf probíhaly celý den boje s Freikorpsem, SA a SS. Varnsdorf byl obsazen až po nasazení čety lehkých tanků.
Hrádek nad Nisou Přepadení dvou stanovišť družstva SOS kolem 21:00 asi 200 členy SdFK a SA. SOS stanoviště v Lidovém domě i blízké továrně během nočních bojů uhájila.
28. - 29. 09.
Františkovy lázně V noci došlo na západním okraji města k boji s výzvědnými oddíly jednotky SS „Totenkopf“, které byly donuceny ustoupit.
Vyšší Brod u Českého Krumlova V noci a během dne se skupiny SA a SS účastnily útoku SdFK na SOS. Byl zastřelen vojín v záloze, zraněn příslušník četnictva. Obránci během dne ustoupili na levý břeh Vltavy.
29. 09.
Pohraničí u Chomutova V 0:30 SdFK s podporou příslušníků SS a Wehrmachtu přepadl hlídku SOS. Hlídka posílená o družstvo SOS ustoupila, ale vzápětí společně s posilami čs. armády a podporou čety lehkých tanků dobyla svůj úsek zpět. Útočníci byli zahnáni do Říše.
30. 09.
Zadní Jetřichovice ve Šluknovském výběžku Při přestřelce s příslušníky SA a SS byl zraněn vojín vojenských posil SOS.
Kromě uvedených případů byly i takové, kdy příslušníci SOS členy SA a SS na území republiky zpozorovali, k vzájemnému boji však z různých důvodů nedošlo. Například proto, že hlídka SOS byla příliš početně slabá, nebo probíhalo vyjednávání s povstalci. Většina členů FS i někteří příslušníci četnictva a státní policie z obcí na státní hranici uniformy SA a SS znali. Snadno proto podle nich členy těchto organizací identifikovali.
Vytvoření, vyzbrojování a podpora SdFK spolu s působením příslušníků nacistických ozbrojených organizací na území ČSR bylo jednoznačně aktem agrese a projevem nevyhlášené války Německa vůči čs. republice. Je škoda, že politické vedení ČSR nedokázalo tuto situaci využít k vyvracení lživé nacistické propagandy a k obhájení územní celistvosti republiky při vyjednávání se spojenci před mnichovskou konferencí.
Použitá literatura a prameny:
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl první. Codyprint, Praha 2006
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl druhý. Codyprint, Praha 2007
POHORSKÝ, Vladimír: O hranice se nejedná, o hranice se střílí! In: Sborník příspěvků Hraničáři pod Luží ´38. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2004
Sturmabteilung (SA). Wikipedie
Schutzstaffel (SS). Wikipedie
