Jesenicko v roce 1938

Mgr. Martin Ivan 

   17. září 1938 Adolf Hitler schválil návrh K. H. Franka na vytvoření polovojenské organizace pod názvem Sudetoněmecký sbor dobrovolníků (Sudetendeutsche Freikorps-SdFK). Tento den byl během 2. světové války označen československou exilovou vládou v Londýně jako počátek válečného stavu mezi ČSR a nacistickým Německem. Velitel Freikorpsu Henlein a jeho zástupce Frank měli k dispozici postupně až 30 000 mužů, vyzbrojených z důvodu utajení zbraněmi rakouské výroby. Tato malá armáda, cvičená a podporovaná nacistickými ozbrojenými organizacemi SA a SS, rozpoutala v pohraničí českých zemí skutečnou válku. 

   Přestože byl SdFK po válce označen za teroristickou organizaci, většina jeho akcí měla vojenský charakter. Nejčastěji šlo o přepady celních úřadů a polních stráží SOS na hranicích. Dokázal však také s pomocí civilního obyvatelstva ovládnout řadu hraničních výběžků ČSR, některé nastálo. Protože SOS nestačila vzdorovat početně silnějším jednotkám Freikorpsu, proti povstalcům zasahovala i československá armáda. Většinou šlo o vyčleněné pohotovostní čety a oddíly s obrněnou technikou, v některých případech celé vojenské jednotky. Ačkoli armáda nenasadila dělostřelectvo, nejméně dvakrát byly použity i děla improvizovaných obrněných vlaků. 

   Vojenské akce byly omezeny po vyhlášení mobilizace 23. září, kdy se musely pravidelné armádní jednotky stáhnout na pozice, určené mobilizačními rozkazy. K celkovému utlumení bojů došlo až přijetím mnichovského diktátu, kterým nacisté dosáhli svých cílů. 

Druhá fáze Sudetoněmeckého povstání (stručný komentář k fotografiím)  

Poté, co bezpečnostní sbory ČSR s pomocí armády potlačily v západních Čechách henleinovský puč, uprchlo vedení SdP a mnoho henleinovců do nacistického Německa. 

17. září 1938 schválil vůdce německých nacistů Adolf Hitler vznik Sudetoněmeckého Freikorpsu (SdFK). Nacisté sudetské Němce uprchlé z ČSR vyzbrojili a začali cvičit. 

SdFK začal útočit na celní úřady a polní stráže SOS na hranicích. 20. září byla napadena a dobyta celnice Pomezní Boudy v Krkonoších, při jejíž obraně padl četník Eduard Šiman. 

V noci z 20. na 21. září byl Freikorpsem napaden celní úřad Kaplické Chalupy. Útok odrazil svobodník vojenských posil František Binder lehkým kulometem s dalšími dvěma vojáky. 

21. září brzy ráno byl přepaden celní úřad Habartice v Broumovském výběžku. SdFK provedl na budovu celkem čtyři útoky. Obránci všechny úspěšně odrazili. 

21. září bylo přepadeno oddělení FS Nová Ves v Orlických horách. Freikorps na budovu zaútočil střelbou a ručními granáty. Útočníci byli zahnáni, jeden z obránců přišel o oko.  

21. září povstalci ovládli Ašský výběžek, vyhlásili v něm Svobodný stát Aš a začali budovat obranu na tak zvané Zajišťovací linii. Pomáhaly jim malé jednotky SA a SS z Německa. 

22. září bylo pro SOS hájící hranici republiky černým čtvrtkem. Freikorps podnikl ofenzivu především v hraničních výběžcích, ve kterých většinou nebyly vojenské posádky. 

SdFK využíval toho, že SOS měla zákaz střelby proti hranicím a s pomocí civilního obyvatelstva obkličoval a zajímal jednotlivá družstva Stráže a české státní zaměstnance. 

Šluknovský, Osoblažský a většina Javornického výběžku byly obsazeny povstalci. Broumovský, Frýdlantský a Sudický výběžek se podařilo udržet. 

Během dne padla řada příslušníků SOS. Například při ústupu družstva SOS z Varnsdorfu na Šluknovsku byli zastřeleni dozorce FS Václav Kozel a respicient FS Jan Teichman.  

Při přepadení celního úřadu a města Vejprty na Chomutovsku kolem poledne byl zastřelen dozorce FS Josef Kloub. Družstvu SOS z celního úřadu se podařilo uniknout. 

O celní úřad Hnanice na Znojemsku byla svedena menší bitva. Obránci z poškozené budovy ustoupili. Při protiútoku byl zastřelen styčný důstojník armády, poručík Otmar Chlup. 

V noci na 23. září byl přepaden celní úřad Bartošovice v Orlických horách. Obránci před přesilou ustoupili. S pomocí vojáků z linie opevnění dobyli úřad zpět. Budova však vyhořela.  

23. září ráno SdFK přepadl celní úřad Božanov v Broumovském výběžku. S pomocí hlídek, které se k budově vrátily z terénu, byl úřad uhájen se ztrátami dvou raněných. 

23. září SOS s podporou armády dobyla zpět většinu Šluknovského výběžku. Probíhaly také přestřelky u okraje Ašského výběžku, na povstalecké Zajišťovací linii. 

23. září 1938 v noci byla vyhlášena mobilizace. Vojenské jednotky se musely ze Šluknovska stáhnout na místa určená mobilizačními rozkazy. Freikorps poté výběžek znovu ovládl. 

26. září na Zajišťovací linii u Ašského výběžku dorazily dvě roty dispozičních oddílů SS z Německa. Z důvodu utajení byly vydávány za uniformovaný Freikorps. 

26. září armáda provedla výpad do Krásné Lípy na Šluknovsku. Tři čety pěchoty s obrněnou technikou pronikly do města a odvezly z nemocnice raněné čs. vojáky. 

27. září ráno povstalci přepadli Broumov u Mariánských Lázní. Budovy celního úřadu u hranice i finanční stráže v obci se podařilo uhájit. Padl respicient FS Josef Mynář. 

27. září v lesích u Jindřichova Hradce došlo k útoku sudetoněmeckých dezertérů z čs. armády na hlídku dragounského pluku. Celkem 7 dezertérů bylo zastřeleno.

SOS bojovala i v jižních Čechách. Příslušníci praporu SOS České Budějovice svedli řadu těžkých bojů například o městys Cetviny, celní úřad Studánky a město Vyšší Brod. 

30. září SOS s pomocí cyklistické roty a improvizovaného obrněného vlaku dobyla zpět Vyšší Brod v jižních Čechách, obsazený SdFK. Při boji padl vojín v záloze Antonín Mejzlík.  

30. září 1938 vláda ČSR pod tlakem spojenců přijala Mnichovskou dohodu. Bojové akce Freikorpsu byly ukončeny Henleinovým rozkazem. Nebyl to však konec bojů s henleinovci.