Jesenicko v roce 1938

Mgr. Martin Ivan 

   Období od 30. září 1938 do 15. března 1939 je nazýváno Druhou republikou. Mnichovskou dohodou přišla ČSR o Sudety a následně Vídeňskou arbitráží o další území ve prospěch Maďarska a Polska. Změnil se i režim z demokratického v polo demokratický. Změny však neproběhly ze dne na den. Především první dny října dobíhaly události z konce září.  

   Přestože bojové akce SdFK byly 30. září ukončeny, bezpečnostní sbory a armáda musely i na začátku října čelit ozbrojeným útokům. Povstalci v pohraničí, kteří nebyli organizováni ve Freikorpsu, pokračovali v útocích na státní orgány, ženijní roznětové hlídky u mostů, jednotky SOS a armády. Někteří z henleinovců pravděpodobně chtěli na poslední chvíli získat bojové zásluhy.  

   Největší bojovými akcemi na začátku října byly boje v Českém Krumlově. 1. října se z Krumlova probojoval konvoj s částí českých civilistů. 2. října armáda proti městu nasadila četu lehkých tanků, pěchotu, ženisty a improvizovaný obrněný vlak. Přestože útok musel být pro selhání tří záložních důstojníků pěchoty předčasně zastaven, umožnil odchod zbytku českých obyvatel, kteří zde uvízli po ovládnutí města henleinovci. 

   Od 1. října začala německá armáda postupně zabírat jednotlivá pásma Sudet, stanovená Mnichovskou dohodou. Československá armáda, bezpečnostní sbory, státní úředníci a část občanů české národnosti se ze zabíraného pohraničí stěhovali do vnitrozemí. Německé obyvatelstvo Sudet nadšeně vítalo wehrmacht, Freikorps a nacistické politiky. Věřili, že jsou osvobozeni od české nadvlády a že v Německu se budou mít lépe. Se získáním německého občanství však přišla povinnost narukovat do armády a pak do války. A po prohrané válce přišel pro většinu z nich odsun. 

   9. října byl SdFK oficiálně rozkazem rozpuštěn. Jeho jednotky se ještě objevily při oslavách připojení k Německu, ale tím jejich existence skončila. Za svou účast v SdFK dostali jeho členové medaili, ale slibovaná místa u policie ne.  

   Ani rozpuštění Freikorpsu a zabrání Sudet však neznamenalo konec bojů. Ještě 31. října vojáci části pěšího pluku 13 a příslušníci SOS dobyli zpět Moravskou Chrastovou, kterou asi 500 henleinovců násilně obsadilo den před tím, aby ji přičlenili k Německu. Teprve tím boje s henleinovci skončily. 

Události po ukončení bojových akcí SdFK (stručný komentář k fotografiím) 

Mnichovská dohoda znamenala pro ČSR nejen ztrátu Sudet, ale i konec První republiky. Symbolicky to vyjadřovaly hraniční sloupy, ničené sudetskými Němci. 

1. října 1938 začala německá armáda postupně obsazovat čtyři pohraniční pásma českých zemí, stanovená Mnichovskou dohodou. Německým obyvatelstvem byla nadšeně vítána. 

Z Německa se do svých obcí a měst začaly vracet jednotky Freikorpsu. Do některých je úspěšná obrana SOS do té doby nepustila. Příkladem je Broumov. 

Jednotky československé armády a SOS ustupovaly do vnitrozemí. SOS odcházela jako poslední a měla za úkol oddělovat od sebe čs. a německou armádu. 

Státní úředníci a čeští civilisté se stěhovali do vnitrozemí. Někteří byli vyhnáni hrozbou, nebo použitím násilí.  Češi ze smíšených manželství mohli zůstat (bylo jich víc než vyhnaných). 

2. října armáda zaútočila na Český Krumlov, ovládnutý henleinovci. Použila i tanky a improvizovaný obrněný vlak. Útok byl zastaven, ale umožnil odejít českým civilistům. 

5. října bylo zastaveno ostřelování z kulometů mezi celním úřadem Čížov a rakouským městem Hardegg, které nastalo po neúspěšném útoku SdFK na úřad přes Dyji 1. října. 

9. října byl rozkazem Konráda Henleina SdFK oficiálně rozpuštěn. Kromě účasti na oslavách připojení k Německu tak jeho existence skončila. 

Během října byli z německých zajateckých táborů propuštěni příslušníci bezpečnostních sborů, armády a státní zaměstnanci, zajatí Freikorpsem. 

31. října část vojáků pěšího pluku 13 a příslušníci SOS dobyli zpět Moravskou Chrastovou, násilně obsazenou henleinovci předchozí den. Při útoku padli čtyři vojáci.